Košická filharmónia ponúkne lesný roh aj tance strednej Európy
Štátna filharmónia Košice čaká 22. októbra 2026 večer pod taktovkou Radka Baboráka. Hornista, ktorý je podľa portálu The Arts Desk označovaný za najlepšieho žijúceho hornistu sveta, zároveň uvedie Glièreov Koncert pre lesný roh a orchester B dur. Koncert LESNÝ ROH A TANCE STREDNEJ EURÓPY sa začne o 19:00 v Dome umenia.
Radek Baborák je svetová extratrieda v hre na lesnom rohu. V osemnástich rokoch sa stal prvým hornistom Českej filharmónie, pôsobil ako sólový hornista Berlínskej filharmónie, ako sólista pravidelne vystupuje s poprednými orchestrami. Medzi jeho dirigentských partnerov patria David Barenboim či James Levine. V Košiciach Baborák spojí oba umelecké smery, ktoré návštevníci zažijú na večernom koncerte i dopoludňajšej generálke o 10:00. O 18:00 je na programe stretnutie O koncerte pred koncertom v Malej sále Domu umenia.
Lesný roh odkryje svoje romantické „ja“
Romantické koncerty pre tento plechový dychový nástroj sú skôr nedostatkovým repertoárom, zvlášť od známych autorov. „Koncert Reinholda Glièrea je velká výjimka. Takže ho velmi rád hraji. Jednou z hornistických výzev je i jeho délka a fyzická náročnost. Ale hudebně se hraje skvěle, právě proto, že má mnoho kontrastů a v závěrečné větě potom i kromě tanečního rázu určitou přesahovou hudební vizi, která se zhmotní ve fortissimu v závěrečném vrcholu skladby, před virtuózní codou. A kadence ve větě první je opět prostor pro sólistu, který může zkomponovat svoji vlastní. To je můj případ, a v Košicích představím novou verzi pro tento rok,“ hovorí Baborák o diele, ktoré kombinuje prvky ruskej a ukrajinskej hudobnej tradície.
Tanečnosť po nemecky a maďarsky. Aj od Galanty
Večer otvoria Mozartove Tri nemecké tance. Prvé dva sú vzorkou plesovej hudby, ktorá bavila viedenskú smotánku. Tretí, Jazda na saniach, evokuje jazdu zimnou krajinou. Tento rok si pripomíname 120. výročie narodenia významného slovenského dirigenta a skladateľa Ľudovíta Rajtera. Symfonická suita patrí medzi jeho rané diela, výrazne nadýchané atmosférou jeho štúdia u Dohnányiho. Neskorý romantizmus sa tu stretáva s maďarskou hudobnou kultúrou.
V Štátnej filharmónii Košice zaznejú aj orchestrálne výsledky poctivých etnomuzikologických výskumov. Jadrom Rumunských ľudových tancov Bélu Bartóka sú autentické melódie, ktoré nahral vo viacerých transylvánskych dedinách. V partitúre zachováva pôvodné melódie aj rytmizáciu a pridáva vlastné harmonické farby. Terénny etnomuzikologický výskum Zoltána Kodálya sa premietol do Tancov z Galanty. Dielo otvára pomalá introdukcia, potom už prichádza séria štyroch rýchlych tancov, ktoré pripomínajú regrútske piesne a cifrovaný verbunk.
„Bude to taková radostná taneční cesta Evropou. A trošku by mohla posluchačům umožnit přenést se do dob, kdy se na venkově a na horách lidé bavili hudbou, kterou si sami takříkajíc vysnili a předávali si ji nezapsanou v notách. Skladatelé, kteří se o tu lidovou tvořivost zajímali a její plody sbírali a nechali se jí dále inspirovat, obdivovali její citovost, vášnivost, emočnost i rozmanitost. Budu se snažit, abychom se s hudebníky SFK co nejvíce přiblížili k rustikálnímu výrazu – zvláště u Bartóka a Kodálya, aby si v některých větách posluchači připadali jako na salaši nebo v krčmě nebo na divoké venkovské slavnosti,“ uzatvára Radek Baborák.
